Co jsou odbory a jejich vznik


O tom, co jsou odbory, jaké je jejich poslání a jakou plní funkci, koluje ve společnosti a zejména mezi mladými lidmi řada nesmyslů. Patří mezi ně například tvrzení, podle nichž jsou odbory jakýmsi státním orgánem financovaným z daní. Odbory jsou ve skutečnosti občanským sdružením, financovaným z členských příspěvků svých členů, tak jako rybářské či jiné spolky.

Dalším mýtem je, že jsou odbory jakýmsi nástrojem nebo prodlouženou rukou politických stran. Ve skutečnosti jsou odbory nezávislým a nepolitickým občanským sdružením, jehož cílem a smyslem je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. Navzdory tomu, že odbory samy nevyvíjejí politickou činnost, musí v rámci své činnosti, kdy prosazují zájmy a práva zaměstnanců, komunikovat s vládními představiteli i s jednotlivými politickými stranami, což z nich ovšem nečiní politický subjekt.

Často bývá na odbory pohlíženo také jako na přežitek komunistického režimu, ale ve skutečnosti u nás sahá historie odborů daleko před období vlády komunistické strany (do 2. poloviny 19. století) a myšlenka odborového sdružování byla totalitním zřízením pouze zneužita.

 

Odborové hnutí má své počátky v dobách raného kapitalismu 19.století.Tehdejší dělníci velmi záhy zjistili, že v jednotě je síla a že za slušné pracovní podmínky a spravedlivou mzdu je třeba bojovat.

Jako všude v Evropě mohly odborové organizace i v českých zemích (tehdejší Rakousko – Uhersko) navazovat na tradice podpůrných či vzdělávacích spolků a různá vystoupení, usilující o zvýšení mezd.

Například, roku 1862 vznikla nejstarší organizace českých typografů – Typografia a od roku 1865 Typografická beseda, která se již hlásila k úkolům odborového rázu. V listopadu 1867 vstoupil v platnost nový spolkový zákon, jenž povoloval zakládání spolků, avšak podle existující legislativy bylo organizování stávek nezákonné a organizátoři měli být potrestáni přísným vězením v délce osmi dnů až tří měsíců.

Za těchto okolností se svoboda vytvářet koalice stala základním požadavkem veškerých dělníků. Tento požadavek byl zároveň přijatelný i téměř pro všechny liberály. Po delším jednání byl 7. dubna 1870 vyhlášen koaliční zákon. Od tohoto data se mohly odborové organizace budovat jako legální,  a tak se 7. duben 1870 někdy dokonce považuje za den zrodu odborového hnutí v habsburské monarchii, tedy i v českých zemích.

V roce 1871 vzniká „Odborný spolek dělníků v železe a kovu“.

O dvacet let později, to byli právě kováci, kteří dali v roce 1896 podnět k ustavení největší sociálně demokraticky orientované odborové ústředně. A tak 31. ledna 1897 na svém I. sjezdu, konaném v karlínském hostinci U dvou hroznů v Palackého (dnes Křižíkově) ulici vzniká Odborové sdružení českoslovanské (po vzniku ČSR československé). Do nové centrály se začali sdružovat odborové spolky převážně z Čech, zatím co odborové organizace z Moravy a Slezska zůstaly věrné Vídni.

 

Protestní akce odborově i neodborově organizovaného dělnictva přispěly k vítězství československého odboje proti Rakousko – uherské monarchii. Převrat 28. října 1918 přinesl pro OSČ nové úkoly při budování státu. OSČ novou republiku jednoznačně podporovalo, stavělo se proti sociálnímu i národnímu extremismu, ze všech sil se ovšem také snažilo udržet sociální postavení zaměstnanců na přijatelné úrovni. OSČ se např. významně podílelo na všech zákonodárných iniciativách  v oblasti sociální politiky, jemu můžeme např. do značné míry vděčit právě za uzákonění osmi hodinové pracovní doby. V roce 1919 zásada jeden závod – jedna odborová organizace a v roce 1921 přijat zákon 330/1921 o závodních výborech...

Bohužel v roce 1923 dochází k vytvoření „rudých odborů“, vedených Gottwaldem. Po skončení druhé světové války se moci ujímají komunisti a v roce 1946 je přijat zákon 144/1946 Sb. o jednotné odborové organizaci s názvem ROH a přebrání jmění všech předchozích odborových organizací.

 

Současné odborové hnutí v českých zemích se formovalo na konci roku 1989 v odporu vůči té podobě, jakou odborům vtiskl totalitní režim. Tím zároveň navázalo na své starší tradice. Trvalou a nepominutelnou součástí dějin českého národa jsou totiž odbory již víc než 100 let.

Na začátku března 1990 proběhla jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách našich odborů - mimořádný všeodborový - všesvazový sjezd, který po 45 letech položil základy odborové pluralitě.

Valeo na Facebooku
Valeo na Youtube